fbpx

Když se řekne šachy nebo třeba tanec, málokdo by k tomu přidal slovíčko „sport“. Jenomže například v případě latinskoamerických tanců je toto označení namístě – neběhá se při nich sice po hřišti, nestřílí se branky nebo koše. Člověk se ale při tanci zapotí stejně jako třeba při hokeji či fotbale – dokonce možná víc. Tanec je totiž pořádná dřina.

„Na tanečních soutěžích jsem slyšela hrozně hezké přirovnání, že jeden tanec, který se na soutěži tančí přibližně minutu nebo minutu a půl, se dá přirovnat přibližně ke třístovce běhů. Je za tím spousta dřiny, která není vidět. Když pak člověk přijde na soutěž nebo vystoupení a vidí tam krásně učesané a nalíčené slečny v nádherných šatech, vůbec si nedovede představit, kolik psychického a fyzického úsilí stojí za přípravou,“ říká lektorka latinskoamerických tanců Nikola Mikesková.

K tančení se dostala už v šesti letech, vlastně se prý ani nepamatuje, jak. Dnes ji na tomto stylu fascinuje hudba, latinskoamerická kultura, vstřícnost lidí a radost z pohybu.

Stejný názor zastávají i dámy, které přišly na Nikolinu lekci. Je jich zhruba deset a po krátkém rozcvičení, které je prý nezbytné, aby si člověk třeba neporanil sval, už se vrhají do víru tance.

Druhů latinskoamerických tanců je hodně, v českém prostředí se ale tančí většinou jen pár základních – samba, rumba, cha cha, paso doble nebo jive.

„To je takový klasický základ. Pak jsou i další, které se ale neřadí do téhle pětice, jako třeba salsa, merengue nebo bachata, se kterými mám zkušenost díky zumbě. Latinskoamerických tanců je mnohem víc, ty už ale nepatří do tohohle základu,“ vypočítává Nikola s tím, že ne všechny tyto tance mají původ v Latinské Americe, jak by napovídal název. Například paso doble pochází ze Španělska.

A jak je to s popularitou tzv. latiny u nás?

„Nárůst zájmu byl určitě v době Star Dance a různých dalších televizních pořadů tohoto typu, kdy tyto tance byly v televizi a lidé konečně měli představu, co latinskoamerické tance zahrnují. Teď to není tak, že by bylo méně zájemců, ale hodně žen přesedlává i třeba na zumbu,“ zmiňuje taneční lektorka současný nejpopulárnější rekreační sport, který také učí.

Nedostatek mužů

Stejně jako v klasických tanečních, i u latinskoamerických tanců bývá někdy problém sehnat pro tanečnici partnera. Muži jsou zkrátka nedostatkovým zbožím, alespoň v tomto případě.

„U menších dětí to není až takový problém, protože maminky tlačí na své syny, aby chodili tančit a nějak se angažovali, takže jako mladší jsem neměla problém partnera sehnat. Ve starším věku je to jak kde – je pravda, že se mi sem vrací hodně pánů kolem padesátky, že neumějí tančit, protože taneční někde propili. Nedostatek partnerů ale je, a právě z toho důvodu máme taky Lady Latin Dance, kam dámy chodí tančit sólo,“ popisuje Nikola Mikesková.

Neláká vás stoupnout si na parket? Pokud ne, možná se necháte zlákat vidinou, kterou Nikola Mikesková nastiňuje.

„Je to zábava a myslím si, že to přináší velký rozhled a možnosti. Kdykoli pak přijdete na jakýkoli ples, diskotéku nebo jinou akci tohoto typu, vždycky se tam nějaká takováhle hudba hraje a toho, co jste se naučili, můžete využít.“

Zdroj článku: iROZHLAS.cz Tereza Jelínková

Kategorie: Články

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *